Nejen, že učíme děti spoustu věcí, které jsme během života zjistili a objevili my, ale často také děti učí nás velmi důležitým dovednostem, jakými jsou empatie, trpělivost, bezpodmínečná láska, respekt apod.
V tomto článku se zaměříme na situaci, kdy dítě vyjadřuje odpor vůči škole a ukážeme si důležité body, které ukazují oblasti, jejichž objasnění může dítěti pomoci cítit se dobře.
Empatický přístup
Výchova dětí prochází neustálým vývojem a objevováním nových přístupů. V roli maminek se čím dál více toužíme zaměřovat na skutečně empatický přístup, který podporuje sebevědomí dítěte a klade důraz na jeho celkový rozvoj. Níže jsou vypsány důležité body k zamyšlení související nejen se vzděláváním dítěte, ale často s celkovým přístupem, který se právě ve školní lavici ve velké míře odráží.
- Známky nejsou všechno: Tradičně se hodně důrazu klade na známky ve škole, nicméně rodiče si již často dobře uvědomují, že to není ukazatel úspěchu a inteligence jejich dítěte. Známky jsou pouhým měřítkem, které nemusí vždy správně odrazovat schopnosti a potenciál dítěte. Často se jedná pouze o subjektivní hodnocení učitele či pouhé ohodnocení schopnosti žáka naučit se zpaměti látku, kterou rychle zapomene a nikdy nevyužije. Je důležité, aby rodiče dětem připomínali, že se učí pro sebe, pro svůj osobní růst a rozvoj, nikoliv jen pro známky. Důraz by měl být kladen na proces učení, snahu a radost z objevování nových vědomostí.
- Chyby jsou součástí učení: Chyby jsou neoddělitelnou součástí života, učení a osobního rozvoje. Je důležité připomenout dětem, že chyby nejsou selháním, ale příležitostí k růstu a zlepšení. Podporujte své dítě, aby se nezdráhalo experimentovat, zkoušet nové věci a učit se z vlastních chyb. Přijetí chyb jako součásti procesu učení pomáhá dětem vybudovat odolnost a sebevědomí.
- Poslouchejte a snažte se porozumět: Když dítě vyjadřuje odpor vůči škole, je důležité naslouchat a snažit se porozumět jeho pocitům a obavám. Může existovat mnoho důvodů, proč se dítě necítí pohodlně ve školním prostředí. Buďte trpěliví a empatičtí, a pokuste se společně najít řešení, které dítěti pomůže cítit se lépe.
- Komunikace s učiteli ohledně domácích úkolů: Domácí úkoly mohou být pro děti zdrojem stresu a zátěže, která jim brání v odpočinku a relaxaci. Rodiče by měli aktivně komunikovat s učiteli, pokud se domácí úkoly zdají být příliš časově náročné nebo nevhodné. Společně můžete hledat způsoby, jak omezit nadměrnou zátěž a zajistit, aby mělo dítě dostatek času na odpočinek a vyžití mimo školu.
- Důležitost odpočinku a relaxace: Vytvořte pro své dítě prostor pro odpočinek a relaxaci. Děti potřebují čas na nabrání energie a vybalancování svých emocí. Podporujte zdravé zájmy a záliby, které dítěti přinášejí radost a uvolnění. Ujistěte se, že dítě má čas na hraní, venkovní aktivity, čtení nebo jiné činnosti, které ho baví.
- Pomoc při zjištění šikany: Pokud máte podezření, že dítě je ve škole vystaveno šikaně, je důležité jednat. Poskytněte dítěti bezpečné prostředí, kde se může otevřeně vyjádřit a sdělit své obavy. Podpořte jej, aby se obrátilo na učitele nebo školního psychologa. Spolupracujte se školou na řešení tohoto problému a ujistěte se, že dítě se cítí podporováno a chráněno.
- Zvažte alternativní vzdělávací možnosti: Může být vhodné také zvážit alternativní vzdělávací možnosti. Existuje mnoho alternativních školních programů a vzdělávacích metod, které mohou lépe vyhovovat potřebám a preferencím dítěte. Zkuste se informovat o různých možnostech a zvážit, zda by některá z nich mohla být pro vaše dítě vhodnější. Například “domškoláctví” neboli domácí vzdělávání v kombinaci s online formou výuky již dnes není žádnou výjimkou stejně jako školy zaměřené na alternativní styl výuky (Montessori metoda, Waldorfská pedagogika nebo Daltonský plán). Potřebný kontakt dítěte s jeho vrstevníky je v případě kombinovaného online studia nahrazen skupinami pro domškoláky či různými zájmovými kroužky, které dítě baví a kam se těší.
Je zkrátka důležité si uvědomit, že děti nejsou malí dospělí a jejich pocity a potřeby se liší od našich dospěláckých. Klíčovým prvkem je komunikace s dítětem a respektování jeho pocitů. Poslouchejme, buďme empatičtí a snažme se společně najít řešení, která pomohou dítěti cítit se dobře a podpoří jeho sebevědomí. Buďme oporou a připomínejme dětem, že jsme tu pro ně, bez ohledu na výsledky ve škole. Společně můžeme vytvořit prostředí, ve kterém se dítě bude cítit bezpečně. Pamatujme si humorný příklad – pokud by byla ryba hodnocena pouze podle její schopnosti vylézt na strom, celý život by žila v domnění, že je neschopná. Každé dítě má v sobě jedinečný potenciál, který se skrývá v činnostech, které má rádo, které ho naplňují a dodávají mu energii. Nám zbývá jen být průvodci na této úžasné cestě objevování a růstu našich malých zlatíček.
